21. neděle v mezidobí
Liturgické texty 21. neděle v mezidobí - 27. 8. 2017

následující neděle archiv minulá neděle

Texty jsou převzaty ze stránek www.vira.cz

Poslední prázdninová neděle dává podnět k upření pohledu do začínajícího školního roku. Evangelium otevírá otázku, zda dokážeme vyznat Krista jako Mesiáše. Ježíš je cesta ke spáse, ale platí tato teze pro nás osobně? Druhým důležitým zastavením je téma církve. Jak tato instituce funguje a na čem je založena?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Nakloň, Hospodine, svůj sluch a vyslyš mě, pomoz svému služebníku, který v tebe doufá. Ty jsi můj Bůh, smiluj se nade mnou, Pane, neboť stále k tobě volám.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, ty vedeš úsilí věřících k společnému cíli; uč nás milovat, co přikazuješ, a toužit po tom, co slibuješ, aby uprostřed proměn tohoto světa naše srdce pevně přilnulo k tomu, v čem je pravá radost. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Scéna se odehrává v době vlády krále Ezechiáše (též zvaného Chizkijáš) 716-687 před Kr. Šebna byl významným úředníkem, který žil honosným a nákladným způsobem. Proto se na něj snáší kritika proroka. Je zmiňován několikrát v textu Izaiáše. Úryvek čteme s ohledem na zmínku o "klíči" jako symbolu moci.

Iz 22,19-23

Toto praví Hospodin Šebnovi, správci královského paláce: "Vyženu tě z tvého místa, z tvého úřadu tě svrhnu. Pak povolám svého služebníka Eljakima, syna Chilkijáhova, obléknu mu tvou řízu, přepášu ho tvým pásem; tvou moc mu předám do ruky. Bude otcem obyvatelstvu Jeruzaléma a Judovu domu. Na jeho rameno položím klíč od Davidova domu; když otevře, nikdo nezavře, když zavře, nikdo neotevře. Zarazím ho jako hřeb na pevné místo, pro svůj rod zaslouží čestné křeslo."

ŽALM 138

Žalmista ví, že Bůh zjednává spravedlnost. Jemu přísluší chvála a my jsme pozváni se k ní připojit.

Odpověď: Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, dílo svých rukou neopouštěj!

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, - žes vyslyšel slova mých úst. - Budu ti hrát před anděly, - vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu. Slavit budu tvé jméno - pro tvou dobrotu a tvou věrnost. - Když jsem volal, vyslyšels mě, - v mé duši jsi rozhojnil sílu. Jistě, vznešený je Hospodin, - a přece shlíží na pokorného, - pyšného však zdaleka pozná. - Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, - dílo svých rukou neopouštěj!

2. ČTENÍ

V 9.-11. kapitole vysvětloval svatý Pavel, proč Izrael odmítl Krista jako Mesiáše. Toto odmítnutí vidí jako otevření cesty pro pohany. Cesta spásy pro Izrael se tak stala určitým tajemstvím. Pavel zakončuje tuto svoji úvahu velkolepým hymnem na Boží moudrost a prozřetelnost.

Řím 11,33-36

Ó, jak bezedná je Boží štědrost, moudrost i poznání! Jak neproniknutelná jsou jeho rozhodnutí a neprobádatelné způsoby jeho jednání! Neboť "kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? Dal mu někdo dříve něco, aby se mu to muselo oplácet?" Vždyť od něho, skrze něho a pro něho je všecko. Jemu buď sláva navěky! Amen.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Ty jsi Petr - Skála - a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš začal veřejně vystupovat, připojila se skupina učedníků, zažili zázraky, nasycení zástupů... Nyní přichází určitý zlom ve vyprávění evangelia. Ježíš se začne soustředit především na učedníky. Zároveň po události dnešního evangelia začne mluvit o svém utrpení a smrti.

Mt 16,13-20

Když Ježíš přišel do kraje u Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: "Za koho lidé pokládají Syna člověka?" Odpověděli: "Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z proroků." Řekl jim: "A za koho mě pokládáte vy?" Šimon Petr odpověděl: "Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!" Ježíš mu na to řekl: "Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec. A já ti říkám: Ty jsi Petr - Skála - a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi." Potom důtklivě přikázal učedníkům, aby nikomu neříkali, že je Mesiáš.

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Země se sytí plody tvého díla, Hospodine. Dáváš růst bylinám užitečným člověku, aby dobýval ze země chléb i víno k radosti lidského srdce.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Prosíme tě, Bože, ať se v nás působením svátosti, kterou jsme přijali, plně projeví účinky tvého slitování: veď nás k správnému jednání a udržuj v nás upřímnou snahu žít tak, abychom vždycky plnili tvou vůli. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Naše úvahy by se neměly soustředit pouze na prvního mezi apoštoly. Petr vyznává Ježíše jako dlouho očekávaného zachránce. Izraelité čekají na nového krále - pomazaného či mesiáše od roku 586 př. Kr.! Oni se na příchod takové významné osoby připravovali. Otázku však posuňme do současnosti! Možná, že dnes mnozí mesiáše už vůbec neočekávají. Jiní pošilhávají po všech možných nabídkách dnešního světa. Kdo je zachráncem pro nás osobně? Vyznejme dnes spolu s Petrem: "Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!" Tedy, není nikoho jiného, kdo by nás mohl zachránit a přivést ho k Bohu. Ty jsi naše naděje, radost, cesta... Ježíš přikázal apoštolům mlčet, protože ještě neprožili Velikonoce. Ale po nich budou učedníci vybaveni Duchem, aby šli a tuto radost zvěstovali. To platí i pro nás.

Ohlášky