27. neděle v mezidobí
Liturgické texty 27. neděle v mezidobí - 8. 10. 2017

následující neděle archiv minulá neděle

Texty jsou převzaty ze stránek www.vira.cz

Provokace. Slovo, které nemáme příliš rádi, protože se užívá v komunikaci tam, kde už nefunguje žádný jiný způsob, jak upozornit na nějakou palčivou skutečnost. Snad to lze pochopit u pubertální mládeže, ale že by ji použil Bůh? Proč by to dělal?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Bože, v tvé moci je všechno a nikdo nemůže odporovat tvé vůli. Tys učinil nebe i zemi a všechno, co je pod nebem. Ty jsi Pán všeho tvorstva.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, náš nebeský Otče, ty ve své štědrosti dáváš prosícím více, než si zasluhují a žádají; smiluj se nad námi, zbav nás všeho, co tíží naše svědomí, a daruj nám i to, oč se ani neodvažujeme prosit. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Prorok vystupuje v 8. stol. př. Kr. Přirovnání k vinici zazní nejen zde, ale i v evangeliu. Stejně jako u ostatních proroctví, ani zde nejde o věštění budoucnosti, ale o Boží výzvu k obrácení. Pokud lidé setrvají ve své zatvrzelosti, způsobí svým jednáním to, co proroctví popisuje.

Iz 5,1-7

Zazpívám píseň svému miláčkovi, píseň svého přítele o jeho vinici. Vinici měl můj přítel na úrodném svahu. Oplotil ji, očistil od kamení, osázel ji ušlechtilou révou. Uprostřed postavil věž, i lis v ní vyhloubil: čekal, že ponese hrozny, ona však plodila pláňata. Nyní tedy, obyvatelé Jeruzaléma a judští mužové, suďte mezi mnou a mou vinicí! Co jsem měl ještě udělat své vinici a neudělal jsem? Když jsem čekal, že ponese hrozny, proč přinesla plané plody? Teď vám ukážu, co udělám své vinici: odstraním její plot, že ji spasou, rozbořím její zeď, že ji rozšlapou. Udělám z ní pustinu, nebude ořezána ani okopána, vzroste v trní a hloží. Mrakům dám příkaz, aby ji nezkropily deštěm. Vinicí Hospodina zástupů je dům Izraele, Judovci - jeho milou sazenicí. Čekal spravedlnost, a hle - nepravost, čekal právo, a hle - bezpráví!

ŽALM 80

Žalm je správnou reakcí na první čtení. Je prosbou o Boží záchranu, jeho přítomnost a požehnání. Takto by měl každý adresát proroctví reagovat. Nejen tehdy, ale i teď.

Odpověď: Dům Izraele je vinicí Páně.

Révu z Egypta jsi přenesl, Bože, - vyhnals pohany a zasadils ji. - Vyhnala své ratolesti až k moři - a své úponky až k Řece. Proč jsi dal strhnout její ohradu? - Všichni ji obírají, kdo chodí kolem. - Pustoší ji kanec z lesa - a polní zvěř ji spásá. Bože zástupů, vrať se, - shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu! - Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, - výhonek, který sis vypěstoval! Už od tebe neustoupíme, - zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno. - Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, - rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

2. ČTENÍ

Svatý Pavel se ocitl ve vězení, ale píše milovaným bratřím list vyzývající k věrnosti evangeliu. Závěrečná kapitola listu Filipanům obsahuje soubor krátkých výzev k životu s Bohem.

Flp 4,6-9

Bratři! O nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v modlitbě a prosbě s děkováním. Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. Konečně, bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. Dělejte i nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Já jsem vás vyvolil, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý, praví Pán. Aleluja.

EVANGELIUM

Každé literární dílo má svůj spád. Také evangelia. Do 21. kapitoly Matoušova evangelia Ježíš veřejně hlásal evangelium. Nyní vjíždí do Jeruzaléma na Velikonoce a je jasné, že zde zemře. Již nemluví uhlazeně, ale velmi otevřeně ukazuje, jaké důsledky má nepřijetí evangelia. Navazujeme plynule na minulou neděli. Jde o poslední okamžiky k rozhodnutí se pro Krista.

Mt 21,33-43

Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: "Poslyšte podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty. Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. Hospodář poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili s nimi zrovna tak. Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: 'Na mého syna budou mít ohled.' Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: 'To je dědic. Pojďme, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!' A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?" Odpověděli mu: "Krutě ty zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek." Ježíš jim řekl: "Nečetli jste nikdy v Písmu: 'Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivu-hodné'? Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce."

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Dobrotivý je Hospodin k těm, kdo v něho doufají, k duši, která ho hledá.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Všemohoucí Bože, ty nás sytíš a vnitřně obnovuješ svátostí těla a krve svého Syna; dej, ať ten, který se stal naším pokrmem, přetváří nás stále víc a více k své podobě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

V evangeliu Pán nepromlouvá k obyčejným lidem, ale k vládnoucí elitě. Oni nesou odpovědnost za Izrael, jeho budoucnost a rádi to také zdůrazňují. Jenže nejsou majiteli ani Izraele, ani světa, ani lidí, kteří je obklopují. Jsou pouze služebníky. Často se nám stává, že věci, které máme k životu, začneme považovat za samozřejmé. Tak se v našem vnímání z našich dětí, partnerů, práce či světa okolo nás stává náš majetek. Problém je v tom, že to naše není! Pouze jsme dostali vzácnou možnost s tímto člověkem či v těchto podmínkách žít. Zkreslené vnímání může mít strašlivé důsledky. Nejednou v historii se lidé domnívali, že oni rozhodnou o osudu svých blízkých či světa. A následky byly hrozivé. Jak je to naším vnímáním? A nezapomeňme domyslet, že na tom záleží, co s námi bude v budoucích desetiletích... tedy na věčnosti!

Ohlášky