28. neděle v mezidobí
Liturgické texty 28. neděle v mezidobí - 15. 10. 2017

následující neděle archiv minulá neděle

Texty jsou převzaty ze stránek www.vira.cz

Jednou se stalo jakémusi člověku, že dostal k narozeninám dárkovou krabici. Aniž by dar rozbalil, věnoval ho komusi dál. Až po mnoha letech zjistil, že balíček obsahoval poslední uchovanou vzpomínku na maminku. Jsou dárky, které jsou zcela formální, společenské. Jsou ovšem i dary, které zasáhnou hluboko do našeho srdce. Za jaký dar považujeme Boží království?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Budeš-li uchovávat v paměti viny, Hospodine, Pane, kdo obstojí? Ale u tebe je odpuštění, Bože.

VSTUPNÍ MODLITBA

Prosíme tě, Bože, dej nám svou milost, aby nás vždycky předcházela a provázela a stále nás vedla ke konání dobra. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Kniha Proroka Izaiáše je souborem množství textů ze tří období. Náš úryvek patří do tzv. apokalypsy (kap. 24-27) z 8. stol. př. Kr. Velká vize budoucnosti ve skutečnosti slouží jednak jako varování bezbožných, ale především povzbuzuje věrné, které Bůh jako vítězný král zachrání. A to se týká všech národů!

Iz 25,6-10a

Hospodin zástupů vystrojí všem národům na této hoře tučné hody, hody s výborným vínem; budou to šťavnatá jídla a vybraná vína. Na této hoře sejme závoj, který halil všechny lidi, přikrývku, která kryla všechny národy. Zničí smrt navždy, Pán, Hospodin, setře slzy z každé tváře. Odejme hanbu svého lidu na celé zemi, neboť Hospodin to pravil. V ten den se řekne: "Hle, náš Bůh, doufali jsme v něho, že nás vysvobodí; on je Hospodin, v něho jsme doufali, jásejme a radujme se z jeho spásy, neboť Hospodinova ruka spočine na této hoře."

ŽALM 23

Snad nejznámější žalm je vyznáním důvěry v Boha. Liturgie nás zve, aby naše srdce zpívalo stejný chvalozpěv důvěry.

Odpověď: Smím přebývat v Hospodinově domě na dlouhé, předlouhé časy.

Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, - dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, - vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout, - občerstvuje mou duši. Vede mě po správných cestách - pro svoje jméno. - I kdybych šel temnotou rokle, - nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou. - Tvůj kyj a tvá hůl, - ty jsou má útěcha. Prostíráš pro mě stůl - před zraky mých nepřátel, - hlavu mi mažeš olejem, - má číše přetéká. Štěstí a přízeň mě provázejí - po všechny dny mého života, - přebývat smím v Hospodinově domě - na dlouhé, předlouhé časy.

2. ČTENÍ

Pavel dostal finanční pomoc do vězení a projevuje svoji vděčnost. Uvedený text je ze dvou míst. V první části svatý Pavel děkuje a druhá jsou poslední slova dopisu před závěrečným pozdravem.

Flp 4,12-14.19-20

Bratři! Dovedu žít v odříkání a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. Všechno mohu v tom, který mi dává sílu. Ale jste hodní, že jste mi pomohli v mém tíživém postavení. A protože můj Bůh je přebohatý, skvěle vám to odplatí skrze Krista Ježíše ve všem, cokoli budete potřebovat. Bohu, našemu Otci, buď sláva na věčné věky! Amen.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Otec našeho Pána Ježíše Krista ať osvítí naše srdce, abychom pochopili, jaká je naděje těch, které povolal. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš vjel do Jeruzaléma před velikonočními svátky. Situace je krajně vyhrocena. Jeho slova jsou již velmi ostrá a směřují jako poslední memento k farizeům. Úryvek má dvě části, které spolu souvisí jen volně. Ježíš otevírá otázku přijetí pohanů do společenství. Vejít na hostinu (Izraelité), neznamená na ní již zůstat!

Mt 22,1-14

Ježíš mluvil k velekněžím a starším lidu v podobenstvích: "Nebeské království je podobné králi, který vystrojil svému synovi svatbu. Poslal služebníky, aby svolali hosty na svatbu, ale ti nechtěli přijít. Poslal znovu jiné služebníky se vzkazem: 'Řekněte pozvaným: Hostinu jsem přichystal, moji býci a krmný dobytek jsou poraženi, všechno je připraveno, pojďte na svatbu!' Ale oni nedbali a odešli, jeden na své pole, jiný za svým obchodem. Ostatní pochytali jeho služebníky, ztýrali je a zabili. Krále to rozhněvalo. Poslal svá vojska, vrahy zahubil a jejich město vypálil. Potom řekl svým služebníkům: 'Svatební hostina je sice připravena, ale pozvaní jí nebyli hodni. Jděte proto na rozcestí a pozvěte na svatbu, koho najdete.' Služebníci vyšli na cesty a shromáždili všechny, které našli, zlé i dobré, takže svatební síň byla plná hostí. Když vstoupil král podívat se na hosty, uviděl tam člověka, který neměl na sobě svatební šaty. Řekl mu: 'Příteli, jak jsi sem přišel bez svatebních šatů?‛ On se nezmohl na slovo. Tu řekl král sloužícím: 'Svažte mu ruce i nohy a vyhoďte ho ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.' Mnoho je totiž povolaných, ale málo vyvolených."

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Mocní strádají a hynou hlady, nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Všemohoucí Bože, ty nás živíš svatým tělem a drahou krví svého Syna; vyslyš naše pokorné prosby a dej, ať nás přijímání tohoto pokrmu stále pevněji spojuje s tebou, abychom měli účast na tvém božském životě. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Citovaný úryvek evangelia působí mnohé nejasnosti. Mohl někdo na cestách mít s sebou svatební šaty? Existuje nějaký seznam vyvolených, který je dopředu dán? Je třeba podtrhnout, že podobenství má za-ujmout jako srovnání, tedy neslouží jako vybroušená definice. Exegeté se domnívají, že druhá část textu asi původně byla vyprávěna odděleně a nesouvisela s první částí. Podstatné jsou zde dva kroky: Předně nechat se pozvat. Připustit si, že Boží slovo chceme vzít vážně. Druhou věcí je skutek. Nestačí být pozvaný, ale je třeba vstoupit jako plnohodnotný účastník. Nejen tak-říkajíc nakouknout. Jenže právě tak vypadá často víra křesťanů. Jakoby stáli opodál, aniž by chtěli, aby se jich svatební hostina jejich Pána a spasitele vůbec týkala. Takový svatební host nemá na svatbě co dělat.

Ohlášky