33. neděle v mezidobí
Liturgické texty 33. neděle v mezidobí - 19. 11. 2017

následující neděle archiv minulá neděle

Texty jsou převzaty ze stránek www.vira.cz

Při pozorném čtení textů, které doprovází konec církevního roku a které mluví o konci světa, objevíme, že tato čtení odkazují na správné nasměrování životních postojů, s nimiž člověk na konci života má stát před Bohem. Jak tyto správné postoje vypadají?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Úmysly, které já mám, směřují k pokoji, ne k trápení, praví Pán. Budete mě vzývat a já vás vyslyším a shromáždím vás ze všech míst, kamkoli jsem vás rozptýlil.

VSTUPNÍ MODLITBA

Věčný Bože, ty jsi původce všeho dobra; vyslyš naše prosby a dej, ať služba tobě je naší stálou radostí, neboť opravdové štěstí člověka je v tom, že ti může celým svým životem sloužit. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Text je výběrem veršů ze závěrečné kapitoly Knihy přísloví, v hebrejštině má charakter hymnu. Kniha v 9. kapitole hovořila o moudrosti a hlouposti v podobě dvou žen. Tak i náš text odkazuje v širším porozumění na "paní moudrost". Jde o chválu správného životního postoje a dokonce moudrosti samé.

Př 31,10-13.19-20.30-31

Řádnou ženu, kdo ji najde? Větší cenu má než perly. Srdce jejího manžela na ni spoléhá, o zisk nemá nouzi. Přináší mu jen prospěch, nikdy škodu, po všechny dny svého života. Shání vlnu a len, pracuje radostnou rukou. Svýma rukama sahá po kuželi, její prsty se chápou vřetena. Svou dlaň otvírá ubožákovi, své rámě nabízí chudákovi. Půvab zklame, krása prchne, zato žena, která ctí Hospodina, zaslouží si chválu. Dejte jí z výtěžku jejích rukou, neboť u bran ji chválí její díla.

ŽALM 128

V duchu prvního čtení nejde jen o radost nad dobrým životním partnerem, ale také nad správným postojem k životní moudrosti.

Odpověď: Blaze každému, kdo se bojí Hospodina.

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, - kdo kráčí po jeho cestách. - Budeš jísti z výtěžku svých rukou, - bude ti blaze a dobře. Tvá manželka bude jako plodná réva - uvnitř tvého domu. - Tvoji synové jako výhonky oliv - kolem tvého stolu. Hle, tak bývá požehnán muž, - který se bojí Hospodina. - Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, - abys viděl štěstí Jeruzaléma - po všechny dny svého života.

2. ČTENÍ

Tento asi nejstarší apoštolský list a nejstarší kniha Nového zákona (snad z roku 51 po Kr.) mluví také o posledních věcech. Tehdy, stejně jako dnes, se lidé ptali, kdy to bude a zda se máme posledního příchodu Krista bát.

1 Sol 5,1-6

Co se týká času a chvíle příchodu Páně, není třeba, bratři, abychom vám o tom psali. Víte totiž sami velmi dobře, že onen den Páně přijde jako zloděj v noci. Až budou lidé říkat: "Je pokoj a bezpečí", tu na ně znenadání přitrhne záhuba jako porodní bolesti na těhotnou ženu. Nebudou moci uniknout. Ale vy, bratři, nejste ve tmě, že by vás ten den překvapil jako zloděj. Vy všichni jste přece synové světla a synové dne, noc ani tma nemá nad námi právo! Nesmíme se tedy oddávat spánku jako ostatní, ale naopak: zůstaňme bdělí a střízliví.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Zůstaňte ve mně, a já zůstanu ve vás, praví Pán; kdo zůstává ve mně, ten nese mnoho ovoce. Aleluja.

EVANGELIUM

Matoušovo evangelium uzavírá Ježíšovu veřejnou činnost čtyřmi řečmi. Všechny směřují k poslednímu soudu (podobenství o věrném služebníku, deseti družičkách, o hřivnách a posledním soudu). Zjevný důraz je kladen na odpovědné chování ve srovnání s pouhým strachem či útěkem před zodpovědností.

Mt 25,14-30

Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství: "Jeden člověk se chystal na cesty, zavolal si služebníky a svěřil jim svůj majetek. Jednomu dal pět hřiven, druhému dvě a třetímu jednu, každému podle jeho schopností, a odcestoval. Ten, který dostal pět hřiven, hned šel, podnikavě jich využil a vyzískal pět dalších. Stejně i ten, který dostal dvě, vyzískal dvě další. Ale ten, který dostal jednu, šel, vykopal v zemi jámu a peníze svého pána ukryl. Po delší době se pán těch služebníků vrátil a dal se s nimi do účtování. Přistoupil ten, který dostal pět hřiven, přinesl s sebou pět dalších a řekl: 'Pane, pět hřiven jsi mi svěřil, hle - dalších pět jsem vydělal.' Pán mu řekl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. Pojď se radovat se svým pánem.' Přistoupil i ten, který dostal dvě hřivny, a řekl: 'Pane, dvě hřivny jsi mi svěřil, hle - další dvě jsem vydělal.' Pán mu řekl: 'Správně, služebníku dobrý a věrný. Málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. Pojď se radovat se svým pánem.' Přistoupil pak i ten, který dostal jednu hřivnu, a řekl: 'Pane, vím, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nesel, a sbíráš, kde jsi nerozsypal. Měl jsem strach, a proto jsem tvou hřivnu ukryl v zemi. Tady máš, co ti patří.' Pán mu odpověděl: 'Služebníku špatný a líný! Věděl jsi, že sklízím, kde jsem nesel, a sbírám, kde jsem nerozsypal? Měl jsi tedy moje peníze uložit u směnárníků a já bych si při návratu vyzvedl i s úrokem, co je moje. Vezměte mu tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven. Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít nadbytek. Kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. A tohoto služebníka, který není k ničemu, hoďte ven do temnot. Tam bude pláč a skřípění zubů.'"

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Mé štěstí je být nablízku Bohu, mít útočiště v Pánu, Hospodinu.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Slavili jsme, Bože, památku smrti a vzkříšení tvého Syna, jak nám to on sám přikázal, a přijali jsme jeho tělo a krev obětované za spásu světa; dej, ať roste naše láska k tobě i k lidem, abychom Krista následovali. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Při čtení evangelia této neděle se posluchači často ptají, zda potrestaný třetí služebník netrpí bezpráví. Vždyť pán je tvrdý a "sbírá, kde nerozsypal". Úvaha vypravěče však poukazuje na důležitý detail: Cožpak třetí služebník neznal Pána dobře? Vždyť ví, jak smýšlí! Jde o zaměstnance, který neprovede zadanou práci a ještě se vymlouvá. Nejde tedy o odsouzení těch, kdo mají úzkostnou povahu. Je třeba nepřehlédnout, v jaké souvislost náš úryvek zaznívá, protože není obecná! Jde o texty mluvící o konci světa. Proto je pravděpodobné, že zde je řeč o přijetí evangelia v kontextu široké židovské komunity. Mnozí evangelium nepřijali, protože jim nezapadalo do tradic a vlastních představ o prožívání víry. Ale i dnes jsou lidé, kteří utíkají do minulosti, v níž spatřují jistotu. Nic "nového" ze strachu nepřipouští. To ovšem nenese plody, které Pán očekává.

Ohlášky