4. neděle v mezidobí

Jsme na začátku liturgického roku a čteme začátek evangelia podle Marka. Začátky se mohou jevit jako malé, bez velké šance na prosazení se. Ale s Boží mocí se i malé věci mohou stát přelomovými. Proto se můžeme dnes modlit za všechny, kteří stojí v nějakém začátku – osobního života, studia, práce, manželství, kněžství…

VSTUPNÍ ANTIFONA

Přispěj nám, Bože, na pomoc a shromáždi svůj lid, abychom chválili tvé svaté jméno.

VSTUPNÍ MODLITBA

Prosíme tě, Bože, posilni nás svou milostí, abychom tě milovali celým srdcem a abychom měli opravdovou lásku také ke všem lidem. Skrze tvého Syna…

1. ČTENÍ

Pátá kniha Mojžíšova čili Deuteronomium je koncipována jako Mojžíšova poslední slova před smrtí a před vstupem Izraelitů do zaslíbené země. Opakuje jim předpisy a zákony. Najdeme zde i odstavec věnovaný prorokům (18,9-22). V první části (verše 10-13) odsuzuje pohanské věštění a další zvyky. Pohané se tak skrze božstva dotazovali na budoucnost. Ale Izrael se bude spoléhat na Boží slovo. Verš 18 vztahujeme na Krista.

Dt 18,15-20

Mojžíš řekl lidu: "Hospodin, tvůj Bůh, ti vzbudí proroka, jako jsem já, z tvého středu, z tvých bratrů, toho budete poslouchat. To jsi právě žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorebu v den shromáždění, když jsi říkal: 'Nemohu už slyšet hlas Hospodina, svého Boha, nemohu se už dívat na tento veliký oheň, abych nezemřel.'
Hospodin mi tehdy řekl: 'Správně mluví. Vzbudím jim proroka, jako jsi ty, ze středu jejich bratrů a vložím svoje slova v jeho ústa a sdělí jim vše, co mu poručím.
Kdo by však neposlechl mých slov, která bude mluvit v mém jménu, toho poženu k zodpovědnosti. Prorok, který by se opovážil mým jménem říkat, co jsem mu neporučil, nebo který by mluvil ve jménu jiných bohů, takový prorok musí zemřít!'"

ŽALM 95

Rozjásejme své srdce radostí z Boží spásy, vždyť Bůh k nám promlouvá! Vyvolený národ zakusil, co znamená neslyšet Boží hlas. Tato dávná zkušenost z doby putování po poušti je mementem a již by se neměla opakovat.

Odpověď: Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu! Nezatvrzujte svá srdce!

Pojďme, jásejme Hospodinu, – oslavujme Skálu své spásy, – předstupme před něho s chvalozpěvy – a písněmi mu zajásejme!
Pojďme, padněme, klaňme se, – poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! – Neboť on je náš Bůh – a my jsme lid, který pase, stádce vedené jeho rukou.
Kéž byste dnes uposlechli jeho hlasu: – "Nezatvrzujte svá srdce jako v Meribě, – jako tehdy v Masse na poušti, – kde mě dráždili vaši otcové, – zkoušeli mě, ač viděli mé činy."

2. ČTENÍ

V návaznosti na minulou neděli pokračujeme ve čtení 7. kapitoly listu Korinťanům; jde o souhrn odpovědí na několik otázek týkajících se manželství a celibátu. Pavel nedělá systematický výklad o zvláštním povolání k manželství. Naznačuje pouze křehkou hranici mezi lidskou emocionalitou a duchovním světem člověka.

1 Kor 7,32-35

Bratři! Rád bych, abyste byli bez starostí.
Kdo nemá manželku, stará se o věci Páně, jak by se líbil Pánu. Ale kdo je ženatý, stará se o věci světské, jak by se líbil manželce, a je rozdělen. A žena nevdaná a panna se stará o věci Páně, aby byla svatá na těle i na duši. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se líbila muži.
To však říkám ve vašem zájmu, ne abych na vás hodil smyčku, ale abych vás vedl k počestnosti a k nerušené oddanosti Pánu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Lid, který žil v temnotě, uviděl veliké světlo; světlo vzešlo těm, kdo sídlili v krajině a ve stínu smrti. Aleluja.

EVANGELIUM

V první kapitole je Ježíš pokřtěn, pak povolá učedníky a poprvé s nimi vstoupí do Kafarnau. Doslova "hned" druhý den po příchodu učí v synagoze a odehraje se zde první zázrak. Jde o začátek veřejného vystoupení Pána.

Mk 1,21-28

V městě Kafarnau vstoupil Ježíš v sobotu do synagogy a učil. Žasli nad jeho učením, protože je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako učitelé Zákona.
V jejich synagoze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Začal křičet: "Co je ti po nás, Ježíši Nazaretský! Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi: Svatý Boží!"
Ale Ježíš mu přísně rozkázal: "Mlč a vyjdi z něho!" Nečistý duch posedlým zalomcoval a s velkým křikem z něho vyšel.
Všichni užasli a ptali se jeden druhého: "Co je to? Nové učení – a s takovou mocí! I nečistým duchům poroučí, a poslouchají ho!" A pověst o něm se hned roznesla všude po celém galilejském kraji.

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, zachraň mě svou slitovností, Hospodine, ať nejsem zklamán, že jsem tě vzýval.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, ty posiluješ svůj lid svátostným pokrmem; dej, ať stále roste život z víry, abychom všichni dosáhli plnosti vykoupení. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Jsme na začátku. Klíčové je slovo "hned", které je v originále tohoto textu: "Tak přišli do Kafarnau. Hned v sobotu vstoupil do synagogy a učil." Pán na nic nečeká a jde v sobotu, v židovský sedmý den týdne, do synagogy, aby si s ostatními židy připomínal, co Bůh pro nás udělal. Ale Kristus k dosavadní židovské zkušenosti či tradici přidává něco zcela nového! Teď začíná zvěstovat evangelium, zvěst o Boží uzdravující moci, která spasí svět. A my, čtenáři či posluchači, můžeme být u toho. Stačí Bohu dovolit, aby tato scéna ožila také v nás.

Ohlášky