20. neděle v mezidobí
Liturgické texty 20. neděle v mezidobí - 18. 8. 2019

následující neděle archiv minulá neděle

Texty jsou převzaty ze stránek www.vira.cz
Namluvené liturgické texty pro tuto neděli lze přehrát na stránkách www.kulturaslova.cz

Dnešní neděle jako by vnesla do poklidné prázdninové pohody pořádný neklid. Jak mohou lidé stejné víry zradit vlastního proroka? Jak může dojít v rodině k rozdělení? Nemusíme jen teoretizovat nad těžkými otázkami, ale budeme se především modlit za odvahu přimknout se k Bohu, ale také za jednotu uvnitř našich rodin.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Štíte náš, Bože, pohleď, popatř na tvář svého pomazaného! Lepší je jeden den v tvých nádvořích než jinde tisíc.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, tys připravil všem, kdo tě milují, dary větší, než jsme schopni si představit; vlej nám do srdce vroucí lásku, abychom tě milovali za všech okolností a nade všechno, a tak abychom dosáhli toho, že se na nás vyplní tvá zaslíbení převyšující všechny lidské tužby. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ


Jeruzalém je po dvacet let sužován Babyloňany. Vždy se ale z jejich nadvlády vysmekne. Proto přitáhne obrovská armáda krále Nabuchodonosora a rok obléhá Jeruzalém (587 př. Kr.). Jde o bytí a nebytí. Prorok Jeremiáš ví, že jediná záchrana je vzdát se, a veřejně to hlásá. To ale vládní úředníci nechtějí slyšet!

Jer 38,4-6.8-10

Úředníci řekli králi: "Ať je zabit tento člověk, neboť oslabuje ruce bojujícího mužstva, které zůstalo v tomto městě, i ruce všeho lidu, když k nim mluví takové řeči, protože nehledá tento člověk blaho tohoto lidu, ale jeho neštěstí."
Král Sidkijáh řekl: "Hle, je ve vašich rukou" - neboť král proti nim nic nezmohl. Vzali tedy Jeremiáše a uvrhli ho do cisterny královského prince Malkijáha, která byla ve vězeňském dvoře; spustili Jeremiáše po provazech do cisterny, ve které nebyla voda, ale jen bahno; a Jeremiáš zapadl do bláta.
Etiopan Ebedmelech vyšel z královského paláce a řekl králi: "Můj pane, králi, tito muži se dopustili zlého činu vším, co spáchali proti proroku Jeremiášovi, když ho vsadili do cisterny. Umře v ní hladem, neboť v městě už není chléb." Tu rozkázal král Etiopanu Ebedmelechovi: "Vezmi s sebou odtud tři muže a vytáhni proroka z cisterny, dřív než umře."

ŽALM 40

Příběh prvního čtení pokračuje a Jeremiáše ze studny zachrání pohan Ebedmelech. Bůh se o svého proroka postaral

Odpověď: Hospodine, na pomoc mi pospěš!

Pevně jsem doufal v Hospodina, - on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.
Vytáhl mě z podzemní jámy, z bahnitého kalu, - na skálu postavil mé nohy, dodal síly mým krokům.
Novou píseň vložil mi do úst, - chvalozpěv našemu Bohu. - Mnozí to uvidí a nabudou úcty, - budou doufat v Hospodina.
Já jsem jen chudák a ubožák, - ale Pán se o mě stará. - Tys můj pomocník, můj zachránce: - neprodlévej, můj Bože!

2. ČTENÍ

Akcent závěrečných kapitol listu Židům se zaměřuje na povzbuzení. Ježíš jako pravý velekněz stojí přímo před Otcem a přimlouvá se za nás, jak autor vysvětloval v několika předchozích kapitolách. To odstraňuje všechny překážky v cestě za Bohem.

Žid 12,1-4


Bratři! Nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají! Odhoďme proto všechno, co by nás mohlo zatěžovat, hřích, do kterého se člověk snadno zaplete, a vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; nyní sedí po pravé straně Božího trůnu.
Myslete na toho, který snesl, když mu hříšní lidé prudce odporovali, abyste neumdlévali a vnitřně neochabovali. Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Moje ovce slyší můj hlas, praví Pán, já je znám a ony jdou za mnou. Aleluja.

EVANGELIUM

Ježíš začal 12. kapitolu slovem o odvaze k následování, kritizoval ulpění na majetku a připojil výzvu k bdělosti. Jeho posláním není uhladit stávající poměry, ale přináší něco radikálně nového, co i v jediné rodině někdo přijme a jiný nikoli.

Lk 12,49-53


Ježíš řekl svým učedníkům:
"Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul! V křest mám být ponořen, a jak je mi úzko, než bude vykonán!
Myslíte, že jsem přišel dát mír na zemi? Ne, říkám vám, ale rozdělení. Od nynějška totiž bude rozděleno pět lidí v jednom domě: tři proti dvěma a dva proti třem. Budou rozděleni otec proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni."

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

U Hospodina je slitování, hojné je u něho vykoupení.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, ty nám dáváš ve svatém přijímání účast na životě svého Syna; dej, ať jsme jeho věrným obrazem na zemi, abychom měli účast i na jeho slávě v nebi. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Ježíšovo slovo v Lk 12,49-53 je nečekaně tvrdé. Proč říká takto drsná slova? Nepřehlédněme úvod do této perikopy. Pán mluví o ohni a křtu, které se mají na něm naplnit. Jde o vášeň, zapálení se pro Boží věc. Spása je ve skutečnosti cíl celého stvoření. Vše, co Bůh v dějinách učinil, směřuje k tomu, aby člověk mohl stanout před samotným Bohem. Hřích a selhání zakalily tyto skutečnosti. Proto se Ježíš nedočkavě těší, až toto pouto zla bude zlomeno a člověk bude moci svobodně předstoupit před Boha. Ale už v té chvíli ví, že bude řada lidí, kteří z opatrnosti, strachu, lhostejnosti či kvůli honbě za aktuálním prospěchem vůbec nepřijmou tak zásadní dar milosti.

Ohlášky