22. neděle v mezidobí
Liturgické texty 22. neděle v mezidobí - 1. 9. 2019

následující neděle archiv minulá neděle

Texty jsou převzaty ze stránek www.vira.cz
Namluvené liturgické texty pro tuto neděli lze přehrát na stránkách www.kulturaslova.cz

Když přijíždí na návštěvu města či kostela významná osoba, dělají se velké přípravy. Když však vstupuje bezdomovec, často ho necháváme někde stranou. Jaké uznání od druhých očekáváme my sami? Dnes se v textech nedělní bohoslužby zastavíme nad mentalitou Božího království. Můžeme také připojit modlitbu za urovnání napětí tam, kde se lidé navzájem neuznávají či sebou navzájem pohrdají.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Smiluj se nade mnou, Pane, neboť stále k tobě volám. Tys totiž, Pane, dobrý a shovívavý, nejvýš milosrdný ke všem, kdo k tobě volají.

VSTUPNÍ MODLITBA

Bože, v tobě je plnost všeho dobra;
vlož do našich srdcí lásku k tvému jménu,
rozmnož naši oddanost k tobě
a posiluj naši vytrvalost,
ať v nás roste a trvá všechno dobré.
Prosíme o to skrze tvého Syna ...

1. ČTENÍ

Kniha Sirachovcova vznikla ve 2. stol. př. Kr. jako učebnice chování pro mladé muže. Tato kniha o životě má na mnoha místech podobu přísloví.

Sir 3,19-21.30-31 (řec. 17-18.20.28-29)

Synu, dělej své práce v skromnosti, a budeš milován bohumilými lidmi. Čím jsi větší, tím víc se pokořuj, a před Pánem nalezneš milost. Neboť veliká je moc Pána, je slaven pokornými lidmi.
Pro ránu domýšlivce není uzdravení, neboť se v něm uchytilo ošklivé býlí. Rozumné srdce chápe poučné výroky, moudrý člověk touží po pozorných posluchačích.

ŽALM 68

Tento žalm je vyznáním víry člověka, který zažil, jak Bůh pohlíží na člověka a jak s ním jedná.

Odpověď: Bože, ve své dobrotě ses postaral o chudáka.

Spravedliví se radují, jásají před Bohem - a veselí se v radosti. - Zpívejte Bohu, velebte jeho jméno, - jeho jméno je Hospodin.
Otec sirotků, ochránce vdov - je Bůh ve svém svatém příbytku. - Bůh zjednává opuštěným domov, - vězně vyvádí k šťastnému životu.
Seslal jsi hojný déšť, Bože, na své dědictví, - vzkřísils je, když zemdlelo. - Usadilo se v něm tvoje stádce, - ve své dobrotě ses postaral o chudáka, Bože!

2. ČTENÍ

Náš úryvek předchází výzva: "Dbejte na to, ať nikdo nepromešká Boží milost" (Žid 12,15a). A autor srovnává situaci současných křesťanů s Izraelity, kteří v době Mojžíše (1200 př. Kr.) také stáli před Bohem pod horou Sinaj, ale chvěli se hrůzou, a tak odmítli setkání s Bohem. My jsme v jiné situaci: Nás k Bohu přivádí jedinečný prostředník - Ježíš!

Žid 12,18-19.22-24a

Bratři! Nepřistoupili jste k hmotné hoře, z které šlehal oheň a která byla zahalena mračnou temnotou a bouří, a přitom za zvuku trouby byly prohlášeny předpisy. Když to všechno Izraelité slyšeli, zdráhali se poslouchat a prosili, aby Bůh už k nim nemluvil.
Vy však jste přistoupili k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému: ke shromáždění obrovského množství andělů a k obci prvorozenců, kteří jsou zapsáni v nebi; přistoupili jste k soudci, Bohu všech, k duším spravedlivých, kteří už dosáhli cíle, a k Ježíši, prostředníku nové smlouvy.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Vezměte na sebe mé jho, praví Pán, a učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. Aleluja.

EVANGELIUM

Náš úryvek vypustil krátkou epizodu (Lk 14,2-6) o uzdravení nemocného člověka v domě farizea, kam byl Pán pozván. Ježíš nejprve zvolal: "Je dovoleno v sobotu uzdravovat nebo ne?" (14,3b) Na to volně navazuje naše perikopa.

Lk 14,1.7-14

Když Ježíš přišel v sobotu do domu jednoho z předních farizeů, aby tam pojedl, dávali si na něj pozor.
On si všiml, jak si hosté vybírají přední místa. Řekl jim tedy toto poučení: "Až budeš od někoho pozván na svatební hostinu, nesedej si na přední místo. Mohl by být od něho pozván někdo vzácnější než ty, a ten, kdo pozval tebe i jeho, by přišel a řekl ti: 'Uvolni mu místo!' Tu bys musel s hanbou zaujmout poslední místo.
Ale když budeš pozván, jdi si sednout na poslední místo, takže až přijde ten, který tě pozval, řekne ti: 'Příteli, pojď si sednout dopředu!' To ti bude ke cti u všech, kteří budou s tebou u stolu. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen."
Svému hostiteli pak řekl: "Když strojíš oběd nebo večeři, nezvi své přátele ani bratry ani příbuzné ani bohaté sousedy, aby tě snad také nepozvali, a tak by se ti dostalo odměny. Ale když strojíš hostinu, pozvi žebráky a mrzáky, chromé a slepé.
A budeš blahoslavený, protože oni ti to nemají čím odplatit. Dostaneš však odměnu při vzkříšení spravedlivých."

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Jak nesmírná je tvá dobrotivost, Hospodine, uchovals ji těm, kdo se tě bojí.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Nasytil jsi nás, Bože, chlebem, který v nás živí lásku; prosíme tě: ať nám tento pokrm dává sílu, abychom tě milovali a sloužili ti ve svých bratřích. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Americký psycholog A. H. Maslow formuloval v roce 1943 pyramidu lidských potřeb, v níž na druhém nejvyšším místě je potřeba uznání a úcty. Je tedy obecně platné, že každý člověk touží po ocenění druhými. Ježíš tuto skutečnost nezpochybňuje jako fakt, ale napadá její často podivnou formu, v níž je uznání vyžadováno jako samozřejmost, či dokonce jako bezohlednost k ostatním. V mentalitě Božího království figuruje jak úcta ke každému člověku bez rozdílu postavení v lidské společnosti, tak mentalita pokory. Křesťanská pokora vychází z toho, že prvním je především Bůh, dárce života, stvořitel světa a garant spravedlnosti. Před Bohem jsme si všichni rovni. Toto vědomí vnáší pravé světlo do našeho pohledu na ocenění druhými.

Ohlášky