28. neděle v mezidobí
Liturgické texty 28. neděle v mezidobí - 14. 10. 2018

následující neděle archiv minulá neděle

Texty jsou převzaty ze stránek www.vira.cz
Namluvené liturgické texty pro tuto neděli lze přehrát na stránkách www.kulturaslova.cz

Běžným úkolem dospělého člověka bývá zajištění chodu rodiny, ať jde o bydlení, příjem, možnosti rozvoj dětí i partnerů, ale i finanční polštář pro horší časy. Dnes si ale položíme otázku, zda omezení peněz nebo času jsou vždy jen problém a nepříjemná skutečnost? Nemá slovo "chudoba" v určitém smyslu své legitimní místo v přístupu k životu, výchově i podnikání?

VSTUPNÍ ANTIFONA

Budeš-li uchovávat v paměti viny, Hospodine, Pane, kdo obstojí? Ale u tebe je odpuštění, Bože.

VSTUPNÍ MODLITBA

Prosíme tě, Bože, dej nám svou milost, aby nás vždycky předcházela a provázela a stále nás vedla ke konání dobra. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Kniha Moudrosti patří mezi nejmladší ve Starém zákoně. Zmiňovaná moudrost ani tak chytrostí, ale skutečným uměním života. Vede k Bohu. Jako by zde autor záměrně nevyjádřil, zda moudrost je něco či někdo. Odpověď najdeme až o dvě stě let později v Novém zákoně.

Mdr 7,7-11

Modlil jsem se, a byl mi dán rozum, prosil jsem, a ducha moudrosti v úděl jsem přijal. Jí jsem dal přednost před žezly a trůny a bohatství ve srovnání s ní jsem pokládal za nic. Nesrovnával jsem s ní neocenitelný drahý kámen, protože všechno zlato je vzhledem k ní jen troška písku a za bláto lze počítat vedle ní stříbro.
Miloval jsem ji nad zdraví a krásu, chtěl jsem ji mít raději než denní světlo, poněvadž nehasne její záře.
Spolu s ní se mi dostalo všeho dobra a skrze ni nespočetného bohatství.

ŽALM 90

Teprve když člověk zjistí, že hranice nejsou jen omezením, ale i cestou k moudrosti, může naplno zpívat tento žalm. Opřeme se s důvěrou o Boha a připojme se k žalmistovi.

Odpověď: Nasyť nás, Pane, svou slitovností, abychom se radovali.

Nauč nás počítat naše dny, - ať dojdeme k moudrosti srdce. - Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? - Slituj se nad svými služebníky!
Nasyť nás brzy svou slitovností, - ať jásáme a radujeme se po celý život! - Potěš nás za dny, kdy jsi nás soužil, - za léta, kdy jsme zakoušeli zlé.
Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo, - tvá sláva jejich synům. - Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, - dej zdar práci našich rukou, - dej zdar práci našich rukou!

2. ČTENÍ

Propracovaný text listu Židům obhajuje legitimitu Kristova kněžství, a tím také vykoupení. Ve čtvrté kapitole předkládá důkazy z Písma. A právě tyto důkazy autor podtrhuje slovy, která dnes čteme. Jde o moc a sílu Božího slova.

Žid 4,12-13

Boží slovo je plné života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč: proniká až k rozdělení duše a ducha, kloubů a morku a pronáší soud i nad nejvnitřnějšími lidskými myšlenkami a hnutími. Není tvora, který by se před Bohem mohl ukrýt, před jeho očima je všechno nahé a odkryté a jemu se budeme zodpovídat.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Aleluja.

EVANGELIUM

Pokračujeme v textech, které jsou v rámci Markova evangelia věnovány učedníkům. Oni mají především porozumět. Život věčný není jen otázkou splnění předpisů (viz Mk 10,2 - minulá neděle). Jde o svobodu srdce, v níž opustíme vlastní svět jistot a opřeme se o Boha. Proto je důležité číst nejen první část úryvku (Mk 10,17-22), ale i druhou (v. 23-31). Bůh skutečně náš život a naše srdce naplní.

Mk 10,17-30

Když se Ježíš vydával na cestu, přiběhl nějaký člověk, poklekl před ním a ptal se ho: "Mistře dobrý, co musím dělat, abych dostal věčný život?"
Ježíš mu odpověděl: "Proč mě nazýváš dobrým? Nikdo není dobrý, jenom jeden: Bůh. Znáš přikázání: 'Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nevydáš křivé svědectví, nebudeš podvádět, cti svého otce i matku!'"
On mu na to řekl: "Mistře, to všechno jsem zachovával od svého mládí." Ježíš na něho pohlédl s láskou a řekl mu: "Jedno ti schází: Jdi, prodej všechno, co máš, a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mě!" On pro to slovo zesmutněl a odešel zarmoucen, protože měl mnoho majetku.
Ježíš se rozhlédl a řekl svým učedníkům: "Jak těžko vejdou do Božího království ti, kdo mají bohatství!" Učedníci užasli nad jeho slovy. Ježíš jim však znovu řekl: "Děti, jak je těžké vejít do Božího království! Spíš projde velbloud uchem jehly, než vejde bohatý do Božího království."
Oni užasli ještě víc a říkali si mezi sebou: "Kdo tedy může být spasen?"
Ježíš na ně pohleděl a řekl: "U lidí je to nemožné, ale ne u Boha. Vždyť u Boha je možné všechno."
Tu mu řekl Petr: "My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou."
Ježíš odpověděl: "Amen, pravím vám: Nikdo není, kdo by opustil dům, bratry nebo sestry, matku nebo otce, děti nebo pole pro mě a pro evangelium, aby nedostal stokrát víc nyní v tomto čase: domy, bratry a sestry, matky a děti i pole, a to i přes pronásledování, a v budoucím věku život věčný."

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Mocní strádají a hynou hlady, nic nechybí těm, kdo hledají Hospodina.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Všemohoucí Bože, ty nás živíš svatým tělem a drahou krví svého Syna; vyslyš naše pokorné prosby a dej, ať nás přijímání tohoto pokrmu stále pevněji spojuje s tebou, abychom měli účast na tvém božském životě. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Přísloví praví: "Sytý hladovému nevěří." Čím větší bohatství a komfort užíváme, tím více si náš život bez toho ani neumíme představit. Apoštol Petr říká: "My jsme opustili všechno..." Je to pro běžného člověka reálné? Bohatý člověk z evangelia trpěl jednou ze základních duchovních nemocí: byl závislý na své jistotě. Jedinou skutečnou jistotou je Bůh. Šlo o jeho srdce, které bylo schopné ctít Boha jen z pozice člověka bezpečně skrytého za jistotami, které si vybudoval či zdědil. V takové situaci není schopen své bohatství proměnit k něčemu, co ponese užitek. Bohatství už není nástrojem, ale poutem, které neumožňuje svobodný vztah. Výzva tedy nezní: "Všechno hned rozdejme." Ale: "Postavme svoje jistoty především na Bohu." Je moudré hospodařit, plánovat, šetřit! Ale nikoli ochrnout úzkostí. Možná dnes nejde ani tolik o peníze, jako o náš čas nebo potřebu být výslovně oceněn ostatními či pocit velké volnosti a nezávislosti...

Ohlášky