5. neděle v mezidobí
Liturgické texty 5. neděle v mezidobí - 10. 2. 2019

následující neděle archiv minulá neděle

Texty jsou převzaty ze stránek www.vira.cz
Namluvené liturgické texty pro tuto neděli lze přehrát na stránkách www.kulturaslova.cz

Bůh člověka zve. Toto zavolání má rozdílné podoby jak v historii, tak i v průběhu našeho vlastního života. Ale Bůh zve stále znovu a každého člověka bez rozdílu, aby šel za ním. Není vždy tak snadné na Boží výzvu odpovědět. Dnes nás texty čtení vybízejí modlit se o milost odvahy odpovědět Bohu na jeho pozvání.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Pojďme, klaňme se Bohu, poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem! Neboť on je náš Bůh.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, opatruj nás - svůj lid - s otcovskou láskou; a protože nemáme oporu jinde než v naději na tvou milost, chraň nás stále svou mocí. Prosíme o to skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Jsme v roce 740 př. Kr. v Judsku. Sílí politické ohrožení Asýrií. Text popisuje povolání proroka. Jde o jedno z výsostných míst Písma popisujících Boží vznešenost. Před námi stojí Bůh Sabaoth - Bůh zástupů (šiků). Tento text citujeme každou mši svatou ve zpěvu Sanctus.

Iz 6,1-2a.3-8


Toho roku, kdy zemřel král Uzijáh, viděl jsem sedět Pána na vysokém a vznešeném trůnu, lem jeho roucha naplňoval svatyni. Nad ním stáli serafové.
Jeden volal na druhého: "Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy." Čepy prahů se chvěly tímto voláním a dům se naplnil dýmem.
Tu jsem zvolal: "Běda mně, je se mnou konec! Vždyť jsem člověk nečistých rtů, mezi lidem nečistých rtů bydlím, a Krále, Hospodina zástupů, jsem viděl svýma očima!"
Tu ke mně přiletěl jeden ze serafů, v ruce měl rozžhavený kámen, který vzal kleštěmi z oltáře. Tím se dotkl mých úst a řekl: "Hle, dotklo se to tvých úst, zmizela tvá nepravost, bude smyt tvůj hřích!"
Pak jsem slyšel hlas Páně, jak praví: "Koho mám poslat, kdo nám půjde?" Řekl jsem: "Zde jsem, mne pošli!"

ŽALM 138

Opěvovat Boží slávu není jen otázka umělců či mnichů. To je úkol každého, kdo Boha přijal do svého života. Připojme se tedy k žalmistovi a zpívejme Bohu chválu za jeho vznešenost, ale i za to, co koná v našem životě.

Odpověď: Budu ti hrát, Hospodine, před anděly.


Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, - žes vyslyšel slova mých úst. - Budu ti hrát před anděly, - vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu.
Slavit budu tvé jméno - pro tvou dobrotu a věrnost. - Když jsem volal, vyslyšels mě, - v mé duši jsi rozhojnil sílu.
Budou tě oslavovat, Hospodine, - všichni králové země, - až uslyší slova tvých úst. - Budou opěvovat Hospodinovy cesty: - "Věru, veliká je Hospodinova sláva!"
Zachraňuje mě tvá pravice. - Hospodin pro mě dokončí, co začal. - Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, - dílo svých rukou neopouštěj!

2. ČTENÍ

V minulých nedělích jsme četli z 12. kapitoly 1. listu Korintským o charismatech. V 15. kapitole této knihy bude svatý Pavel odpovídat na otázku po vzkříšení. Předchází tomu shrnutí základního poselství evangelia (kérygma), které svatý Pavel učil a ke kterému patří i víra ve vzkříšení!

1 Kor 15,1-11


Chci vám, bratři, vyložit radostnou zvěst, kterou jsem vám už hlásal. Vy jste ji přijali a jste v tom pevní. Ona vás vede ke spáse, když se jí držíte přesně tak, jak jsem vám to kázal; jinak jste uvěřili nadarmo.
Vyučil jsem vás především v tom, co jsem sám přijal, že Kristus umřel ve shodě s Písmem za naše hříchy; že byl pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem; že se ukázal Petrovi a potom Dvanácti. Pak se zjevil více než pěti stům bratří najednou - většina z nich dosud žije, někteří však už zesnuli. Potom se zjevil Jakubovi, pak všem apoštolům. A po všech jako poslední jsem ho uviděl i já, nedochůdče.
Ano, já jsem nejnepatrnější z apoštolů; nejsem ani hoden, abych byl nazýván apoštolem, protože jsem pronásledoval Boží církev.
Ale Boží milostí jsem to, co jsem, a jeho milost, kterou mi udělil, nezůstala ležet ladem. Ano, pracoval jsem do únavy daleko více než všichni ostatní. Vlastně ne já, nýbrž Boží milost se mnou. Ale ať už já, nebo oni: tak to kážeme a tak jste v to uvěřili.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Pojďte za mnou, praví Pán, a udělám z vás rybáře lidí. Aleluja.

EVANGELIUM

Lukášovo evangelium první dvě kapitoly věnuje okolnostem narození Ježíše, třetí kapitola se dotýká veřejného vystoupení Jana Křtitele, čtvrtá mluví o Ježíšově prvním vystoupení doma v Nazaretě. Nyní se události odehrávají v blízkém Kafarnau, které leží na břehu Galilejského moře. Následovat Ježíše může i obyčejný a hříšný člověk.

Lk 5,1-11


Když Ježíš stál u Genezaretského jezera, lidé se na něho tlačili, aby slyšeli Boží slovo. Tu spatřil u břehu stát dvě lodě. Rybáři z nich vystoupili a prali sítě. Vstoupil na jednu z těch lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby trochu odrazil od břehu. Posadil se a z lodi učil zástupy.
Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: "Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k lovení!" Šimon mu odpověděl: "Mistře, celou noc jsme se lopotili, a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě." Když to udělali, zahrnuli veliké množství ryb, že se jim sítě téměř trhaly. Dali znamení společníkům v druhé lodi, aby jim přišli na pomoc, a ti přijeli. Naplnili obě lodě, až se potápěly.
Když to Šimon Petr viděl, padl Ježíšovi k nohám a řekl: "Pane, odejdi ode mě: jsem člověk hříšný!" Zmocnil se ho totiž úžas - a také všech jeho společníků - nad tím lovem ryb, které chytili; stejně i Zebedeových synů Jakuba a Jana, kteří byli Šimonovými druhy. Ježíš řekl Šimonovi: "Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi."
Přirazili s loďmi k zemi, nechali všeho a šli za ním.

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Chvalme Boha za jeho milosrdenství, za jeho divy k dobru lidí, neboť žíznivou duši ukojil, hladovou duši naplnil dobrými věcmi.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Bože, tys nám dal jíst z jednoho chleba a pít z jednoho kalicha a spojil jsi nás v Kristu vjedno; dej, ať se to projevuje v našem životě, abychom s radostí spolupracovali na spáse světa. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Asi bylo strhující poslouchat Ježíšovo učení. Celé zástupy mu naslouchají. Zřejmě je ale rozdíl mezi posloucháním učení, třeba při kázání či při osobní četbě, a mezi zážitkem s Bohem, kdy se nám stalo něco zcela konkrétního. Kdo není rybář, ani neporozumí, co vlastně Petra tak udivilo, že padá před Ježíšem na kolena. Ale on sám dobře věděl, že jde o zázrak. Dalo by se očekávat, že Petr, obyčejný, hříšný člověk, se nesmí ani přiblížit k Pánu. Ale Ježíš ho naopak zve, aby s ním zůstal! A doprovázel ho. Toto pozvání platí i dnes pro nás. Jsme pozváni vydat se na cestu s Kristem.

Ohlášky