6. neděle velikonoční
Liturgické texty 6. neděle velikonoční - 6. 5. 2018

následující neděle archiv minulá neděle

Texty jsou převzaty ze stránek www.vira.cz
Namluvené liturgické texty pro tuto neděli lze přehrát na stránkách www.kulturaslova.cz

Velikonoční období se blíží ke svému druhému vrcholu, slavnosti Seslání Ducha svatého. Texty se zabývají otázkou, na čem stojí život společenství, jehož členové přijali Ježíše a nechali se pokřtít. Dnes je dobré modlit se za dar lásky pro naše společenství a za naše rodiny. V ČR se dnes také připomíná Den modliteb za pronásledované křesťany.

VSTUPNÍ ANTIFONA

S radostným zvoláním zvěstujte, hlásejte po celém světě: Pán vykoupil svůj lid. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí Bože, dej, ať prožíváme velikonoční dobu tak opravdově, aby se naše spojení se vzkříšeným Kristem trvale projevovalo v celém našem životě. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého...

1. ČTENÍ

Čteme úryvek z dlouhého bloku věnovaného křtu pohanského vojáka Kornélia (Sk 9,32 - 11,18), který řeší otázku, zda mohou být pokřtěni i pohané. Výběr veršů zachycuje dar Duch svatého, který je setníkovi a jeho lidem dán. Klíčové ovšem je, že se tak stane ještě dříve, než jsou pokřtěni. To zboří poslední Petrovu pochybnost o křtu pohanů!

Sk 10,25-26.34-35.44-48

Když Petr přišel do Césareje, Kornélius mu šel vstříc a padl mu v hluboké úctě k nohám. Ale Petr ho zvedl se slovy: "Vstaň! Vždyť i já jsem jen člověk." Tu se Petr ujal slova a promluvil: "Teď opravdu chápu, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo se ho bojí a dělá, co je správné." Když ještě Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kdo tu řeč poslouchali. A žasli věřící obrácení ze židovství, kteří přišli s Petrem, že i na pohany byl vylit dar Ducha svatého. Slyšeli totiž, jak mluví cizími jazyky a velebí Boha. Tehdy Petr řekl: "Může někdo odpírat křestní vodu těm, kteří jako my přijali Ducha svatého?" Pak rozkázal, aby je pokřtili ve jménu Ježíše Krista. Potom ho prosili, aby u nich zůstal ještě několik dní.

ŽALM 98

Žalm odpovídá na první čtení: i vzdálené "končiny" země, tedy nejposlednější pohané, poznaly spásu. To je důvod ke chvále!

Odpověď: Odpověď: Hospodin zjevil svou spásu před zraky pohanů. Nebo: Aleluja.

Zpívejte Hospodinu píseň novou, - neboť učinil podivuhodné věci. - Vítězství je dílem jeho pravice, - jeho svatého ramene. Hospodin uvedl ve známost svou spásu, - před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost. - Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost - Izraelovu domu. Všechny končiny země uzřely - spásu našeho Boha. - Jásejte Hospodinu, všechny země, - radujte se, plesejte a hrejte!

2. ČTENÍ

Jan zřejmě chce uchránit komunitu křesťanů působení falešných hlasatelů a vzájemných rozbrojů. Společenství s Bohem a s ostatními křesťany je jeden celek, nelze oddělit. Na tomto podkladě zmiňuje Jan základní nástin, kým Bůh je.

1 Jan 4,7-10

Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha, a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.

Zpěv před Evangeliem

Aleluja. Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, praví Pán, a můj Otec ho bude milovat a přijdeme k němu. Aleluja.

EVANGELIUM

Pokračujeme ve čtení patnácté kapitoly Janova evangelia. Ocitáme se při poslední večeři. Ježíš říká nejdůležitější poselství své mise. Nyní se hlavní důraz posouvá na slovo "milovat". Otec miluje Syna a Syn tuto lásku opětuje. Vše nasvědčuje tomu, že je řeč o Duchu svatém.

Jan 15,9-17

Ježíš řekl svým učedníkům: "Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila. To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém. To vám přikazuji: Milujte se navzájem!"

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Jestliže mě milujete, budete zachovávat má přikázání, praví Pán; a já budu prosit Otce, a dá vám jiného Přímluvce, aby s vámi zůstal navždy. Aleluja.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Kristovým vzkříšením jsi nám, Bože, otevřel cestu ke spáse a svátostným pokrmem nás posiluješ, abychom došli do plnosti věčného života; dej, ať v nás tento velikonoční odkaz stále přináší své ovoce. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Ježíš zve učedníky, aby "zůstali v jeho lásce". Snadno se lze ptát, co to znamená. Z dalších Kristových slov vysvítá, že jde o napojení na Ducha svatého, tedy na toho, který tvoří nejužší propojení Otce a Syna. Jistě lze říci, že o vnitřním životě Boha víme málo. Přesto se zdá, že nás Ježíš zve k účasti na tomto tajemném vnitřním životě Hospodina. Je postaven na vzájemné lásce Syna a Otce a tato láska se rozlévá také k učedníkům, kteří Boha přijali, tedy i k nám! Stačí otevřít své srdce tomuto Rytíři Boží lásky a dovolit mu, aby jednal i v našem životě.

Ohlášky