Dopis farníkům 16. 5. 2021

"Ať nejsou kvůli mně zklamáni, kdo doufají v tebe, 
Pane, Hospodine zástupů!" Žl 69(68),7

16. května 2021

Vážení a milí farníci,

po týdnu píšu další dopis, protože bych se rád vrátil k tomu, co pro mě nebylo jednoduché vám oznámit. Se změnou svého působiště se potřebuji vyrovnat jak já, tak vy. Nabízím tedy pár řádků, které třeba někomu z vás budou k užitku.

Ve vyznání víry říkáme, že věříme "v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev." Tyto čtyři charakteristiky označují podstatné rysy církve a patří nerozlučně k sobě. Nicméně bych se rád zastavil pouze u slova apoštolská. Víme, že biskupové jsou nástupci apoštolů a že biskup města Říma zastává mezi nimi přední místo, protože je nástupcem apoštola Petra. Kromě toho slovo apoštol znamená poslaný. Možná si vzpomeneme na místa v evangeliu, kde čteme o tom, jak Ježíš posílal apoštoly všude tam, kam chtěl sám přijít. A ještě si můžeme připomenout Ježíšova slova, která řekl učedníkům po zmrtvýchvstání: "Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás" (Jan 20,21). Vidíme tedy, že Otec posílá Krista, Kristus apoštoly, apoštolové a jejich nástupci zase další křesťany (kněze, jáhny i laiky).

Rozhodnutí biskupa o přeložení kněze můžeme tedy vnímat nejen jako organizační starost o zajištění chodu diecéze, ale také jako poslání, které se v posledku vztahuje až k životu Nejsvětější Trojice. Překvapení, zaskočení, smutek, slzy apod. mohou být bezprostřední odpovědí na oznámení o přeložení jak u faráře, tak farníků. V tomto rozpoložení ale nemůžeme zůstávat dlouho, pohled víry nám totiž pomáhá, abychom objevili hlubší rozměr a přijali nové výzvy.

V těchto dnech vzpomínám také na chvíle svého svěcení. Roční jáhenskou službu jsem konal právě ve zdejší farnosti a na konci letních prázdnin r. 1999 jsem jako novokněz odcházel na kaplanské místo u katedrály v Hradci Králové. Procházel jsem si znova obřad jáhenského a kněžského svěcení. Zastavil bych se u části, která následuje po homilii. Biskup klade kandidátům svěcení několik otázek. Budoucích jáhnů se např. ptá, jestli chtějí pomáhat biskupovi a kněžím v jejich práci pro věřící, jestli chtějí uchovávat tajemství víry v čistém svědomí, jestli se chtějí zcela a navždy oddat službě Bohu a lidem a na znamení své oddanosti Kristu zachovat celibát pro Boží království, jestli chtějí ve svém životě rozvíjet ducha modlitby a věrně se modlit denní modlitbu církve.

Budoucích kněží se např. ptá, jestli chtějí stále vykonávat kněžskou službu jako věrní spolupracovníci biskupa a v Duchu svatém vést Boží lid a sloužit mu, jestli chtějí zodpovědně a moudře konat službu Božího slova, jestli chtějí s vírou a oddaností podle tradice církve slavit Kristova tajemství (zvláště eucharistii a svátost smíření), jestli chtějí ve spojení s biskupem setrvávat v ustavičné modlitbě a pro lid jim svěřený vyprošovat Boží milosrdenství, jestli se chtějí stále úžeji spojovat s Kristem Veleknězem a spolu s ním se zasvětit Bohu pro spásu světa.

Vidíme, že otázky se liší podle typu svěcení a dotýkají se povinností, které souvisejí s jáhenskou či kněžskou službou. Samotný obřad počítá s tím, že odpověď na poslední otázku v obou případech se neomezuje na pouhé: "Ano", ale z pochopitelných důvodů pokračuje: "Kéž mi Bůh při tom pomáhá."

Poté co kandidáti jáhenského či kněžského svěcení odpověděli na příslušné otázky, následuje v obou případech slib poslušnosti. Kandidáti svěcení jednotlivě přistupují k biskupovi, poklekají před ním a vkládají sepjaté ruce do jeho dlaní. Biskup se ptá: "Slibuješ mně i mým nástupcům úctu a poslušnost?" A po kladné odpovědi biskup pokračuje: "Ať Bůh dovrší dobré dílo, které v tobě započal."

Chtěl jsem trochu přiblížit tuto část obřadu svěcení, abych si s vámi připomenul, že jsem biskupovi dvakrát sliboval poslušnost: jednou při jáhenském svěcení, podruhé při kněžském svěcení. Život podle tohoto slibu se projevuje v mnoha rovinách. V souvislosti s letošním stěhováním si uvědomuji, jak bezprostředně se můj slib poslušnosti biskupovi dotýká i vás, protože tvoříme jedno farní společenství. Děkuji vám, že mi i v tuto chvíli pomáháte naplňovat můj slib.

Těším se na setkání, která jsou ještě před námi. Kéž nám Pán dopřeje, abychom mohli zakusit nově jeho lásku, milosrdenství, odpuštění i požehnání!

Ve společenství modlitby

P. Jan Šlégr, farář