Svátek Svaté Rodiny
Liturgické texty svátku Svaté Rodiny - 30. 12. 2018

následující neděle archiv minulá neděle

Texty jsou převzaty ze stránek www.vira.cz
Namluvené liturgické texty pro tuto neděli lze přehrát na stránkách www.kulturaslova.cz

Vánoce přirozeně otevírají otázku po Ježíšově rodině. Dnešní svátek je však širší. Děkujeme Bohu za fenomén rodiny jako takové, vzpomínáme na své rodiny, ze kterých jsme vyšli, i na ty, s nimiž rodinu nyní vytváříme. Při dnešní mši svaté je možné připomenout manželské závazky formou obnovy manželského slibu.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Pastýři spěchali a nalezli Marii a Josefa i děťátko položené v jeslích.

VSTUPNÍ MODLITBA

Posiluj nás, Bože, ať v každodenním životě následujeme příklad Svaté rodiny a svůj pozemský domov naplňujeme společenstvím lásky, abychom v nebeském domově dosáhli věčné odměny a radosti. Skrze tvého Syna...

1. ČTENÍ

Kniha Sirachovcova (vznikla ve 2. stol. př. Kr.) je souborem přísloví. Lze předpokládat, že sloužila mladým mužům k poučení a měla je vést k umění života. Proto není náhodou, že jedna stať je věnována úctě k rodičům, zvláště stárnoucím.

Sir 3,3-7.14-17a (řec. 2-6.12-14)

Pán chtěl, aby otec byl od dětí ctěn, a potvrdil právo matky u potomstva. Kdo ctí otce, usmiřuje své hříchy, kdo si váží matky, jako by sbíral poklady.
Kdo ctí otce, dočká se radosti na vlastních dětech a bude vyslyšen, když se modlí. Kdo ctí otce, bude dlouho žít, kdo poslouchá otce, občerstvuje svou matku.
Synu, ujmi se svého otce, když zestárne, a netrap ho, dokud je živ. Slábne-li mu rozum, ber na něj ohled a nepohrdej jím, když ty jsi v plné síle. Nezapomene se ti, žes měl soucit s otcem, započítá se ti jako náhrada za tvé hříchy.

ŽALM 128

Tento žalm není modlitbou v pravém slova smyslu. Více se blíží mudroslovným textům či příslovím, které velebí určité jednání. Přesto jde o hymnus, zpěv plný vznešenosti. Takový člověk, jaký je zde opěvován, zakouší moc Boží.

Odpověď: Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, kdo kráčí po jeho cestách.


Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, - kdo kráčí po jeho cestách. - Budeš jísti z výtěžku svých rukou, - bude ti blaze a dobře.
Tvá manželka bude jako plodná réva - uvnitř tvého domu. - Tvoji synové jako výhonky oliv - kolem tvého stolu.
Hle, tak bývá požehnán muž, - který se bojí Hospodina. - Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, - abys viděl štěstí Jeruzaléma - po všechny dny svého života.

2. ČTENÍ

List Kolosanům začíná třetí kapitolu výzvou: "Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí po pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem." Na to významově navazuje první část našeho čtení. Druhá část je pak praktickou aplikací na jednotlivé členy rodiny.

Kol 3,12-21

Bratři! Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto odpouštějte i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti.
Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte za to vděční. Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko dělejte ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.
Ženy, buďte svému muži podřízeny, jak se to sluší na křesťanky. Muži, mějte svou ženu rádi a nechovejte se k ní mrzoutsky. Děti, ve všem svoje rodiče poslouchejte, jak se to patří u křesťanů. Otcové, nedrážděte svoje děti, aby neztrácely odvahu.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Otevři, Pane, naše srdce, abychom naslouchali slovům tvého Syna. Aleluja.

EVANGELIUM

Tento úryvek je závěrem úvodních dvou kapitol o Ježíšově dětství. Nejenže byl Ježíš výjimečným způsobem počat, ale již od počátku si je vědom svého zvláštního vztahu s Bohem. Pozoruhodné je spojení slov "musím být v tom, co je mého Otce" a současně ochota podřídit se rodičům. Zřejmě narážíme na jeden z náznaků vztahu Ježíšova božství a lidství...

Lk 2,41-52

Ježíšovi rodiče putovali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky. Když mu bylo dvanáct let, vydali se tam na svátky jako obvykle. A když ukončili sváteční dny a vraceli se domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, a jeho rodiče to nezpozorovali. V domnění, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty; teprve potom ho hledali mezi příbuznými a známými. Když ho nenašli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.
Po třech dnech ho našli v chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky. Všichni, kdo ho slyšeli, žasli nad jeho chápavostí a nad jeho odpověďmi.
Když ho rodiče uviděli, celí se zarazili a jeho matka mu řekla: "Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i já jsme tě s bolestí hledali."
Odpověděl jim: "Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v tom, co je mého Otce?"
Ale oni nepochopili, co jim tím chtěl říci.
Potom se s nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je. Jeho matka to všechno uchovávala ve svém srdci.
Ježíš pak prospíval moudrostí, věkem a oblibou u Boha i u lidí.

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Náš Bůh se ukázal na zemi a stýkal se s lidmi-

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Prosíme tě, dobrotivý Otče, ať se v nás tento svátostný pokrm stane zdrojem síly, abychom žili podle příkladu Svaté rodiny a po všech pozemských strastech se navěky radovali v jejím společenství. Skrze Krista, našeho Pána.

K ZAMYŠLENÍ

Potkáváme Ježíše jako dítě vyrůstající v konkrétní rodině, s konkrétními rodiči. Tato příhoda nese náznak pubertálního osamostatňování. Jde ale také o ukázku, jak Bůh umí pracovat i v tom, co mnozí dospělí odsoudí jako "pubertu". Ani rodiče, ani dítě v pubertě nejsou Bohu vzdálení, neznámí, ztracení. Ježíš je Boží Syn, má k nebeskému Otci velice blízko a zároveň je se svými rodiči v úzkém kontaktu. Rodina je místem našeho osobního vyzrávání jak ve vztahu k blízkým, tak ve vztahu k Bohu. Někdy je to hodně těžké, přesto je to krásné.

Ohlášky