4. neděle velikonoční

Čtvrtá velikonoční neděle je věnována textu o Kristu, Dobrém pastýři. Před několika desetiletími začala být označována jako neděle Dobrého pastýře. Ježíš je Bůh, který vede k životu. Dnes se také tradičně modlíme za nové kněze, kteří mají mít pastýřský úkol vést místní společenství církve.

VSTUPNÍ ANTIFONA

Země je plná Hospodinovy milosti; jeho slovem vznikla nebesa. Aleluja.

VSTUPNÍ MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tvůj Syn, dobrý pastýř tvého lidu, předešel nás do tvé slávy; posiluj jeho slabé stádce, aby došlo za svým vítězným pastýřem do nebeské radosti. Neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého…

1. ČTENÍ

Dnešní text navazuje na událost z minulé neděle, kdy Petr a Jan uzdravili chromého v chrámě. Vzbudilo to pozornost a oba byli zatčeni a uvězněni. Druhý den musí svůj skutek obhájit před nejvyššími zástupci Židů a velekněží. Petr mluví velmi otevřeně a svědčí o tom, kdo Kristus je.

Sk 4,8-12

Petr, naplněn Duchem svatým, řekl: "Přední mužové v lidu a starší! Když se dnes musíme odpovídat z dobrého skutku na nemocném člověku, kým že byl uzdraven, tedy ať to víte vy všichni a celý izraelský národ: Ve jménu Ježíše Krista Nazaretského, kterého jste vy ukřižovali, ale kterého Bůh vzkřísil z mrtvých: skrze něho stojí tento člověk před vámi zdravý.
On je ten 'kámen, který jste vy stavitelé odhodili, ale z kterého se stal kámen nárožní'. V nikom jiném není spásy. Neboť pod nebem není lidem dáno žádné jiné jméno, v němž bychom mohli dojít spásy."

ŽALM 118

Tento žalm zní ve velikonoční době často. Jde o text velmi jasně předpovídající události Velikonoc. Právě slova tohoto žalmu Petr cituje v dnešním prvním čtení. Jde o modlitbu zpívající o Boží moci.

Odpověď: Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním.
Nebo: Aleluja.

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, – jeho milosrdenství trvá navěky. – Lépe je utíkat se k Hospodinu – než důvěřovat v člověka. – Lépe je utíkat se k Hospodinu – než důvěřovat v mocné.
Děkuji ti, žes mě vyslyšel – a stal se mou spásou. – Kámen, který stavitelé zavrhli, – stal se kvádrem nárožním. – Hospodinovým řízením se tak stalo, – je to podivuhodné v našich očích.
Požehnaný, kdo přichází v Hospodinově jménu. – Žehnáme vám z Hospodinova domu. – Ty jsi můj Bůh, děkuji ti; – budu tě slavit, můj Bože! – Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, – jeho milosrdenství trvá navěky.

2. ČTENÍ

Janovská komunita zažila silné pokušení myslet si, že uvěřením a přijetím křtu již dosáhla cíle. Domnívali se, že jsou zvláštní vyvolení a jedině oni "vědí, jak je to správně". Tento přístup se nazývá gnózí. Jan ale brání křesťanství: Ano, máme velikou výsadu – jsme děti Boží! Ale u cíle ještě nejsme.

1 Jan 3,1-2

Milovaní! Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil, že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme! Proto nás svět nezná, že nepoznal jeho. Milovaní, už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až on se ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je.

ZPĚV PŘED EVANGELIEM

Aleluja. Já jsem dobrý pastýř, praví Pán, znám svoje ovce a moje ovce znají mne. Aleluja.

EVANGELIUM

První část desáté kapitoly Janova evangelia je vyprávěním o pastýři. Text navazuje na příběh o uzdravení slepého od narození. Farizeové slepce vyhnali jako hříšníka a prosťáčka, ale Ježíš se ho ujal jako mesiáš. V našem textu je řada významných konstatování, která mají dopad na pochopení Kristovy lásky k Otci i k lidem.

Jan 10,11-18

Ježíš řekl: "Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, jak vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk – a vlk je uchvacuje a rozhání – vždyť kdo je najatý za mzdu, tomu na ovcích nezáleží.
Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.
Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, a zase ho přijmu nazpátek. Nikdo mi ho nemůže vzít, ale já ho dávám sám od sebe. Mám moc život dát a mám moc ho zase přijmout. Takový příkaz jsem dostal od svého Otce."

ANTIFONA K PŘIJÍMÁNÍ

Dobrý Pastýř, který dal svůj život za své ovce a byl ochoten umřít za své stádce, vstal z mrtvých. Aleluja.

MODLITBA PO PŘIJÍMÁNÍ

Dobrý pastýři, pečuj s láskou o svůj lid, vykoupený tvou drahocennou krví, a nepřestávej mu dávat pokrm věčného života. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

K ZAMYŠLENÍ

Obraz pastýře z evangelia vyžaduje několik poznámek pro správné pochopení: Velká část území Izraele je poušť nebo skalnatá, neúrodná krajina. Pastýř musel být člověk znající skvěle širokou oblast se všemi stržemi, studnami, a hlavně skromnými místy, kde roste alespoň trochu trávy, jinak stáda zahynula hlady a žízní. Označení pastýř bylo užíváno ve Starém zákoně pro kněze a vůdce lidu (např. Jeremiáš). Vyprávění o dobrém pastýři z Jan 10 navazuje na příběh o uzdravení slepce z deváté kapitoly, kde Pán uzdravil slepce ostatními považovaného za hříšníka. Představitelé židovství uzdraveného vyhnali, ale Kristus ho vyhledal, nabídl mu život, naději. Poslední čtyři věty dnešního evangelia ukazují, že Ježíš má moc dát život. Proto je Bůh. Vykresluje se tu tedy obraz Pána, který jediný umí přivést člověka na místa života.

Ohlášky