Kostely
Farní a filiální kostely

Farní kostel sv. Ondřeje

Datum založení kostela neznáme, avšak v roce 1350 je již uváděn mezi chrámy farními. První zdejší duchovní, o němž jsou zprávy, se jmenoval Konrád a působil v Třebechovicích do roku 1359. Po husitských válkách, kdy byl nedostatek katolického kléru, byl farní obvod patřící ke kostelu mnohem rozsáhlejší než dnes. Patřily k němu i některé vzdálenější obce např. Očelice, (České) Meziříčí a Králova Lhota.

Dřevěný kostel, obklopený hřbitovem, několikrát podlehl požáru (např. r. 1567), za třicetileté války byl vydrancován nepřátelskými vojsky a roku 1695 požár poničil věž a zvony. Poté byla vystavěna věž nová
a ulity nové zvony.

Za faráře France z Rokytnice (1730-1790) byl kostel, který již nedostačoval počtu věřících, zbourán a zbudován nynější zděný kostel barokní. Stavební plány nakreslil a kostel postavil hradecký stavitel František Kerner. (Ponechána byla pouze dřevěná věž, která však shořela při požáru v roce 1855. Po deseti letech byla postavena věž současná, zděná.) Základní kámen nového kostela byl položen 9. září 1767 za přítomnosti stavitele Kernera. Stavba byla dokončena za čtyři roky a k posvěcení kostela došlo 1. září 1771. Slavnostní obřad vedl kanovník František Gelbrich, rektor královéhradeckého kněžského semináře.

Roku 1780 byl chrám vyzdoben freskami Josefa Kramolína SJ. Na hlavním oltáři je obraz sv. Ondřeje, patrona kostela s křížem ve tvaru X. Po stranách obrazu jsou znázorněni apoštolové Petr a Pavel, dále Jan Křtitel a apoštol Filip, patron koželuhů, kterážto profese byla ve městě velmi častá. Řada vážených občanů města či rodáků věnovala kostelu finanční prostředky na zbudování postranních oltářů nebo pro kostel nechala zhotovit liturgické nádoby a roucha. Za všechny zmiňme J. B. Pittera, kněze a historika, jehož připomíná pamětní deska na jižní straně kostela.

Mezi významné duchovní působící při kostele sv. Ondřeje patřil kaplan Antonín Flesar (nastoupil r. 1858), proslulý později jako archivář. Za něj byla postavena již zmíněná nynější věž a došlo k úpravám a opravám interiéru kostela (např. restaurování fresek a hlavního oltáře). Z prostředků získaných ve veřejné sbírce byla pořízena kazatelna, řezbářsky vyzdobená akademickým sochařem Josefem Hudcem z Třebechovic.

V kostele se nachází kromě hlavního oltáře ještě pět oltářů bočních. Pouze dva z nich jsou původní barokní, a sice oltář sv. Rodiny a oltář sv. Antonína Paduánského. Ostatní oltáře byly pořízeny v době renovace kostela v letech 1931 až 1933. Tehdy byla provedena rozsáhlá obnova interiéru. Byly opět restaurovány Kramolínovy fresky, provedena výmalba stěn, pořízena nová dlažba, zavedena elektřina, nainstalovány nové boční oltáře... Část staršího vnitřního zařízení byla přesunuta do filiálního kostela sv. Petra a Pavla v Jeníkovicích. Pořízena byla rovněž nová křížová cesta s tepanými lampami a byly restaurovány pískovcové prvky interiéru. Znovuvysvěcení kostela vykonané biskupem Mořicem Píchou 24. 9. 1933 připomíná mramorová destička v presbytáři. Varhany na kůru pocházejí z doby 2. světové války, což se odrazilo na jejich kvalitě. Byly zhotoveny z válečných materiálů, a proto vyžadují dost často značné opravy.

Převážně vnějšku chrámu se týkala obnova v letech 1968-1971. Rozsáhlé opravy a úpravy presbytáře dle nových liturgických požadavků, položení mramorové dlažby, nová elektroinstalace, současná výmalba a mnoho dalších nezbytných úprav mohlo být provedeno díky velkorysé a obětavé pomoci farníků v roce 1983.

Mše svaté se zde konají v neděli 9 hod., všední dny Út-So 18 hod. (letní období, zimní období Út - Pá v kapli na faře). Více v rozpisu bohoslužeb.

nahoru

Kostel Božího Těla (na Orebu)

Římskokatolický kostel Božího Těla na Orebu byl postaven v roce 1835 v novobarokním slohu zásluhou národního buditele dr. Jana Theobalda Helda na místě staršího dřevěného kostelíku z roku 1528, který byl zbořen v roce 1826 z důvodu špatného technického stavu. Současný kostel byl postaven v roce 1835 a v letech 1935 a 1994 až 1996 byl opravován. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Jedná se o jednolodní kostel. Okolo kostela se nachází hřbitov a železný kříž umístěný na kamenném podstavci ze začátku 19. století, který pravděpodobně pochází z dílny Mělnických. Vyjma toho jsou do pilířů hřbitovní brány zazděny dva náhrobní kameny pocházející z 18. století.

K oslavě vysvěcení nově postaveného kostela byla složena píseň "Otevřen již stánek Boží s archou Hospodinovou".

Mše svaté se zde v roce 2016 konají

  • 26. 5. (čtvrtek) v 18 hod. - pouť
  • 18. 9. (neděle) v 16 hod. - posvícení
  • 2. 11. (středa) v 16 hod. - pobožnost za zemřelé

Více v rozpisu bohoslužeb.

nahoru

Kostel sv. Jakuba staršího, apoštola, Vysoký Újezd

Založení kostela je někdy spojováno se zaniklým klášterem Svaté Pole v obci Klášter nad Dědinou.
Podle současného stavu poznání byl kostel založen na přelomu 12. a 13. století (podle V. Mencla na základě analýzy portálu). Kostel byl založen jako tribunový jednolodní kostel s apsidou na východě a věží na západě. Apsida je sklenutá konchou a od lodi je oddělena dvakrát odstupněným vítězným obloukem s vertikální částí oddělenou od archivolty jednoduchou římsou. Loď je obdélníková o rozměrech 10 x 5,15 metru s valenou klenbou s pasy a třemi páry výsečí. Klenba pochází z přestavby v roce 1885, kdy byla do romantické podoby upravena i čtyři okna v lodi. Původní strop byl plochý. Původní vstup do lodi byl portálem v severní stěně. Archivolta portálu s kresbou zdobeným tympanonem je dochována v podkroví mladšího přístavku. V západní části chrámové lodi je 2,25 m hluboká pavlačová tribuna podklenutá třemi poli křížové klenby s pozdějšími štukovými hřebínky.

Varhany do tohoto kostela postavil Leopold Andrýs z Náchoda v roce 1895. Nástrojů od tohoto stavitele varhan se v královéhradecké diecézi mnoho nedochovalo. Více o těchto varhanách se můžete dočíst  v přiloženém dokumentu obsahujícím odborné posouzení jejich stavu provedené diecézním organologem Václavem Uhlířem v roce 2015.

Mše svaté se zde konají každou neděli v 7:45. Více v rozpisu bohoslužeb.

nahoru

Kostel sv. Petra a Pavla, apoštolů, Jeníkovice

Původní gotický kostel je poprvé zmiňován v roce 1385 v soupise církevního majetku jako filiální kostel ke kostelu v Třebechovicích. V roce 1542 je uváděno jeho zasvěcení sv. Mikuláši. Sv. Petru a Pavlovi byl zasvěcen asi až nový zděný kostel, vystavěný namísto původního v letech 1741-1745. Kostel dal postavit Rudolf Josef hrabě Colloredo. Kvůli válce s Pruskem byl definitivně dokončen až v roce 1747.

V roce 1901 se zbortila klenba lodi, stát zůstala pouze věž. Kostel byl následně obnoven novorenesančně V. Reichlem z Hradce Králové, základní kámen nové lodi kostela byl položen 5. 5. 1901. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 6. 10. 1901 královéhradeckým biskupem Eduardem Brynychem. Pod kazatelnou toto připomíná pamětní nápis. Při výstavbě byla v základě oltáře nalezena skleněná miska, na okraji ozdobená dvojím páskem ze stříbrného stočeného drátu, s ostatky světce obtočenými podobným drátem.

Za 1. světové války byl rekvírován zvon z roku 1535, stejně jako píšťaly z varhan. Druhý zvon z roku 1528 byl zrekvírován za 2. sv. války Němci, po válce byl nalezen na Maninách v Praze a v roce 1946 se šťastně vrátil zpět do Jeníkovic a byl vrácen na věž. Věž je stará, ale cibulovitá střecha byla odstraněna a nahrazena současnou jehlancovitou. V ní visí zvon z roku 1528 slitý Janem Hlaváčem, zvonařem v Hradci Králové. Kolem kostela byl starý hřbitov, který byl z hygienických důvodů zrušen. Na něm po levé straně věže stojí stará pískovcová kropenka, která pochází ze starého kostela a u ní je ve zdi zasazen náhrobní kámen s nečitelným nápisem, nejspíše Jana Šárovce ze Šárova, pána na Jeníkovicích v 16. století. Kostel byl opravován v letech 1974-1975 a 1994.

Mše svaté se zde konají měsíčně vždy v neděli duben - prosinec dle rozpisu bohoslužeb.


Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Krňovice

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je doložen k roku 1359, a to jako farní pro obce Krňovice, Štěnkov, Běleč a Bělečko. Farnost zanikla za husitských válek a kostel byl připojen jako filiální k farnosti třebechovické. Původně dřevěná stavba roku 1778 vyhořela a byla záhy nahrazena novou, zděnou (1781−1783). V kostele byl Josefem Kramolínem namalován iluzivní oltář stejně jako ve farním kostele sv. Ondřeje v Třebechovicích. Roku 1835 však požár poničil věž, střechu, vnitřní vybavení i zvony. Kostel byl nově opraven v letech 1836−1837.

Kostel má obdélníkovou loď a pravoúhlé kněžiště. K němu na jižní straně přiléhá sakristie. Kostel je bez věží, na střeše je umístěn pouze čtyřboký sanktusník se zvonem z první poloviny 20. století. (Několik původních zvonů vzalo za své při požárech, novější byly rekvírovány za 1. světové války, podobně jako cínové píšťaly varhan).

Na rámovém hlavním oltáři je umístěn obraz Nanebevzetí P. Marie z roku 1848 od Josefa Honka. V interiéru kostela zaujme naši pozornost ještě dřevěná kazatelna s bohatě zdobenou stříškou.

Roku 2004 byl kostel prohlášen kulturní památkou.

Mše svaté se zde konají měsíčně vždy v neděli duben - prosinec dle rozpisu bohoslužeb.

Kostel sv. Máří Magdalény, Ledce

Gotický kostel sv. Máří Magdalény pochází z počátku 15. století. Jde o jednolodní stavbu s pětibokým presbytářem, s předsíní a sakristií. V západním štítu kostela je na vysunutých trámech jednoduchá zvonice. V obdélníkových, půlkruhově zakončených oknech jsou patrny fragmenty maleb s trčkovskými erby z počátku 17. století. Hlavní oltář je rokokový ze 70. let 18. století. Je na něm obraz patronky kostela - sv. Máří Magdalény. V prostém interiéru vyniká půlkruhová zděná kazatelna, vyvýšená jen nepatrně nad úrovní dlažby kostela. Za povšimnutí stojí též dva kamenné náhrobky. Jeden upomíná na smrt pana Jindřicha Šárovce z Šárova a na Jeníkovicích (roku 1599), druhý v předsíni kostela na smrt rytíře Petra Šárovce (roku 1517).

Mše svaté se zde konají jednou měsíčně vždy v neděli dle rozpisu bohoslužeb.

nahoru